|
|
Řízená sukcese jako východisko pro rekultivace štěrkovny Zaječí
Macenauer, Aleš
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi rekultivace štěrkovny Zaječí, a to za využití principů řízené sukcese. Práce hodnotí především sukcesní potenciál populací topolů v okolí štěrkovny a navrhuje jeho další řízení pro rekultivaci severního břehu těžebního jezera. Práce se opírá o datovou analýzu větrného proudění, terénní šetření, literaturu a případové studie, které aplikuje se zřetelem ke specifikům dané lokality. Výsledkem je návrh rekultivace severního břehu štěrkovny Zaječí včetně jednotlivých managementových kroků, které povedou k definovanému cíli. Takto předložený návrh vytváří alternativu k plánované technické a biologické rekultivaci štěrkovny Zaječí.
|
|
|
Produkce rostlinné biomasy luk obnovených na orné půdě
Křivská, Aneta ; Mudrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Bitomský, Martin (oponent)
Bělokarpatské louky patří mezi druhově nejbohatší rostlinná společenstva světa, přesto byla jejich značná rozloha v minulosti rozorána. I přes upuštění od intenzivního způsobu zemědělství a snahu o následnou obnovu původní druhové bohatosti na bývalých orných půdách, trvající přes 20 let, jsou stále patrné rozdíly mezi loukami obnovenými na orné půdě a loukami původními, s dlouhodobě nenarušenou půdou. K porozumění, proč tomu tak je, může pomoci změření dynamiky produkce rostlinné biomasy v průběhu roku a zda se liší mezi oběma typy luk. Výzkum probíhal na třech dvojicích bělokarpatských luk, které jsem sledovala ve dvou termínech - na začátku vegetační sezóny v květnu a před sečí v červnu v roce 2023. Ve všech dvojicích luk, vyskytujících se ve vzájemné blízkosti, byla jedna z luk obnovená po předchozí orbě a druhá původní, orbou nezasažená. Na každé lokalitě jsem odebrala nadzemní biomasu v pěti plochách o rozměru 40 × 40 cm. Biomasa byla posléze roztřízena na funkční skupiny (graminoidy, bobovité, ostatní dvouděložné) a na mrtvou biomasu, usušena a zvážena. Ukázalo se, že více biomasy se vyskytuje spíše na obnovených loukách. Tento rozdíl však tvořila mrtvá biomasa, které bylo na obnovených loukách více. Z hlediska celkové živé biomasy vykazovaly oba dva typy luk stejnou produktivitu. Louky se...
|
|
| |
|
|
Vývoj stepních společenstev v rámci rekultivace vápencových výsypek
Turek, Pavel ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kladivová, Anna (oponent)
Moje bakalářská práce zpracovává pohledy na metody rekultivace a obnovy vápencových výsypek, které jsou z hlediska ekologie velice zajímavé lokality. Ve stručnosti jsem poukázal na negativa a pozitiva jednotlivých používaných metod, jako je rekultivace, která má rychle obnovit vegetační kryt, ale je hodně nákladná a druhy které se na rekultivovaných lokalitách objevují, nejsou zdaleka tolik vzácné jako na stanovištích, které jsou ponechány přirozené sukcesi. Přirozená sukcese přináší nejlepší výsledky, pokud je lokalita v blízkosti zdroje semen. Rekultivované plochy vykazují signifikantně nižší biodiverzitu a oproti přirozené sukcesi ztěžují ochranu vzácných a klíčových druhů. Abychom se tomuto vyhnuli, můžeme spíše než rekultivace v některých případech volit drobnější zásahy, a tyto zásahy dělat citlivě a při maximálním možném pochopení principu sukcese. Zmínil jsem se o důležitých faktorech, jako jsou mikroklima, půdní podmínky a zdroj semen, které sukcesi mohou ovlivňovat i o legislativě a zákonu o odpadech, které do značné míry souvisí, jakým způsobem v praxi probíhá obnova narušených stanovišť.
|
|
|
Various methods of soil transfer and inoculation in restoration ecology
Hurychová, Hana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Přenos půdy je metoda využívaná v ekologii obnovy k zachování společenstev ohrožených lidskou činností či k obnově narušených společenstev. Existuje řada faktorů ovlivňujících míru úspěchu přenosu, zahrnující vhodný výběr lokace pro cílové umístění půdy, způsob manipulace s půdou, skladování půdy a vhodná následná péče. Různé metody extrakce půdy mají za následek rozdílné míry úspěchu přenosu a liší se vhodností použití pro obnovu habitatů, obzvlášť ve vztahu k dopadu na výslednou skladbu společenstva a finanční náklady. Přenos půdy může vést ke snížení biodiverzity, ale může být úspěšně použit k zachování lokalit se zvýšeným výskytem chráněných druhů, kde zachování in situ není možné a umožňuje rychlé zotavení vyspělých ekosystémů. Důkladné průzkumy před a po provedení operace a dostatečné zajištění zdrojů jsou klíčovými faktory pro úspěšný přenos půdy a s ní spjaté bioty. Další výzkum na poli invazivních druhů, srovnávání využívaných metod a analýzy dat z proběhlých přenosů půdy může pomoci vylepšit využití této metody do budoucna.
|
|
|
Vliv těžební činnosti na krajinný ráz v okolí města Příbram
Fišerová, Šárka ; Bartoš, Michael (vedoucí práce) ; Řehounková, Klára (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá krajinným rázem, metodikami hodnocení krajinného rázu a vlivem těžby na krajinný ráz. Jako modelové území je zvoleno Příbramsko ovlivněné těžbou uranu v minulém století. Cílem práce je porovnat vybrané metodiky hodnocení krajinného rázu z hlediska vhodnosti pro území zasažené těžbou a vytvořit návrh metodiky hodnocení krajinného rázu pro modelové území. V teoretické části se práce soustředí na krajinný ráz a obnovu krajiny po těžební činnosti. Je zde popsána ochrana krajinného rázu i z právního hlediska, rekultivační činnost a těžba uranu. Dále jsou uvedeny čtyři vybrané metodiky hodnocení krajinného rázu.V praktické části práce charakterizuje modelové území, jeho historii i současný stav lokality, včetně provedených rekultivací. Následně je provedeno porovnání jednotlivých metodik hodnocení krajinného rázu podle zvolených kritérií a návrh metodiky k hodnocení vybraného území. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Potenciál přírodě blízké obnovy po těžbě kameniva na příkladu lomu Smrčí
Petrů, Anna ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou spontánní sukcese v ekologii obnovy ploch poškozených těžební činností. Stručně jsem představila její pozitiva a negativa. Hlavním tématem práce je shrnutí poznatků ze studií spontánní sukcese v kamenolomech různých typů a to převážně z pohledu rostlinné vegetace. Získané vědomosti jsou aplikovány na příkladu čedičového lomu Smrčí, kde jsem se pokusila v rámci vlastního měření posoudit potenciál přírodě blízké obnovy na plochách ponechaných volné sukcesi.
|
|
|
Srovnání vybraných vlastností příbuzných rostlin z prostředí disturbance nebo stresu na industriálních deponiích v krajině a z jejich okolí
Glier, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Štefánek, Michal (oponent)
Práce se věnuje rozdílům ve vybraných vlastnostech konspecifických rostlinných kolonizátorů, jež spontánně osidlují prostory uvnitř nerekultivovaných průmyslových areálů, resp. deponií, a rostlin s výskytem v přilehlém okolí. Studie navazuje na předchozí výzkumy, které v případě opuštěných odkališť zjistily rozdíly ve vlastnostech rostlin, jako jsou např. adaptivní strategie, rychlost růstu, fenologie, velikost rostlin, způsoby šíření v prostoru, ekofyziologické nebo genetické parametry (Bryndová et Kovář 2004, Mrázek 2004, Zákravský et al. 2004, Jarolímová 2004, Kovář et al. 2004, Jiráčková et Dostál 2004, Kovář et Herben 2004, Dostál et Kovář 2013, Štefánek 2015, Urbanová et al. 2017). Součástí práce je posouzení funkčního významu malých a velkých genomů na obou typech stanovišť ve stanoveném fylogenetickém rámci, jinak řečeno - zodpovězení otázky: Mají rostliny kolonizující disturbovaná/stresovaná místa "uvnitř" deponií menší genomy než příbuzné taxony rostoucí "vně" deponií? Klíčová slova nerekultivované průmyslové deponie v krajině, opuštěná rudní odkaliště, velikost genomu, průtoková cytometrie, konspecifické taxony, vlastnosti rostlin, kolonizace, sukcese, ekologie obnovy, disturbance (narušení), stres (zátěž), ekologická genomika
|
|
|
Stanovení rychlosti sukcese vegetace v opuštěných kamenolomech s využitím dendrochronologie
Derková, Nikola ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Dendrochronologie je spolehlivá metoda zjištění stáří porostu. V této práci je dendrochronologie použita při studiu rychlosti sukcese v bývalých granodioritových lomech. V oblasti bylo vybráno osm lokalit vždy po několika stanovištích. Na každém stanovišti byly odebrány vývrty ze čtyř - pěti opticky nejstarších stromů v nejbližším okolí. Celkem bylo odebráno a analyzováno 79 vývrtů. Získaná data byla vynesena do krabicových grafů a porovnána se stářím lomů a leteckými snímky. Z výsledků vyplývá, že v oblastech granodioritových kamenolomů se stromová vegetace uchycuje po cca 3 - 7 letech od konce disturbance. Zapojený porost v lokalitě pozorujeme cca 12 let po konci disturbance.
|
|
|
Srovnání vybraných vlastností příbuzných rostlin z prostředí disturbance nebo stresu na industriálních deponiích v krajině a z jejich okolí
Glier, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Štefánek, Michal (oponent)
Práce se věnuje rozdílům ve vybraných vlastnostech konspecifických rostlinných kolonizátorů, jež spontánně osidlují prostory uvnitř nerekultivovaných průmyslových areálů, resp. deponií, a rostlin s výskytem v přilehlém okolí. Studie navazuje na předchozí výzkumy, které v případě opuštěných odkališť zjistily rozdíly ve vlastnostech rostlin, jako jsou např. adaptivní strategie, rychlost růstu, fenologie, velikost rostlin, způsoby šíření v prostoru, ekofyziologické nebo genetické parametry (Bryndová et Kovář 2004, Mrázek 2004, Zákravský et al. 2004, Jarolímová 2004, Kovář et al. 2004, Jiráčková et Dostál 2004, Kovář et Herben 2004, Dostál et Kovář 2013, Štefánek 2015, Urbanová et al. 2017). Součástí práce je posouzení funkčního významu malých a velkých genomů na obou typech stanovišť ve stanoveném fylogenetickém rámci, jinak řečeno - zodpovězení otázky: Mají rostliny kolonizující disturbovaná/stresovaná místa "uvnitř" deponií menší genomy než příbuzné taxony rostoucí "vně" deponií? Klíčová slova nerekultivované průmyslové deponie v krajině, opuštěná rudní odkaliště, velikost genomu, průtoková cytometrie, konspecifické taxony, vlastnosti rostlin, kolonizace, sukcese, ekologie obnovy, disturbance (narušení), stres (zátěž), ekologická genomika
|
host ::
RSS.